Kroj z Perneka

V časopise Český lid sme objavili skvostnú fotografiu kroja z Perneka aj s popisom.

"A dále předesílám opis lidu a kroje perneckého, jejž mi vd. p. kat. far. Jan Novák poslal:

U paty Malých Karpátů — někde Bílou horou řečených, odtud zde a v dalekém okolí a sousedství panující nářečí jmenuje se bělohorským — leží úhledná osada Pernek. Obyvatelé její jsou téměř bez výjimky lidé mírní, skromní, pracovití, zdraví. Kroj a oblek zdejšího-obyvatelstva jest znázorněný na připojeném světlopisném vyobrazení. Na tomto vyobrazení viděti dědka, 82-letého starce, a jeho ženu, 73-letou stařenu. Oba, vzdor vysokému věku, jsou jaří, při práci vytrvalí, ano neúnavní, často ještě sobě i zažertují. Jsou oblečení v čisto slovenský kroj, jeden i druhý v soukenný, dlouhý, téměř po zem sahající, modrobarevný, černou berančinou obroubený čili lemovaný mentýk. Barvy mentýkové čili modré jsou i jeho nohavice sivo šněrované, od kolen až dolu po chodíky za holenkama ukryté, okrajkama soukennýma na nohy přitáhnuté, a její u zpodu též sivými třemi stužkami kolem okrúžená kolomrážka. Starci, on i ona, obuté mají boty, kteréžto jako u mladších, tak i u starších jsou obuví každodenní, kdežto mladší muž se ženou, podobně mládenec s děvečkou (v právo na vyobrazení) obuté mají čižmy.

Jako u mladších, tak i u starších oblek sváteční jest barvy modré, nebo jasnomodr^, a též sivé, jmenovitě — jako to vidno u mladšího muže na obrázku — vrchním jeho oblekem jest modrosivý janklík, se soukennými téže asi barvy gombíky, a modrosivé, jako u toho staršího podobně šněrované, volně přiléhající a od kolen též za holenkama ukryté nohavice; oblek mládence, stojícího v právo vedle své svobodné 16-leté sestry, jest modrojasné barvy, a to netoliko jeho pootevřený hedbávný lajblik, než i soukenné jeho nohavice; podobné barvy jest i oblek jeho sestry, oblečené na způsob družičky, a sice kromě barvy bílé rukávců a fěrtochu, čili zástěry, též do obleku modrého. Vůbec modrá, modrosivá, a též i modrojasná barva jest o svátečních příležitostech tu v Perneku a v okolí převládající.

Co týká se obleku ženského, kromě obleku ženy starší, výše nakrátko podotknutého, každá žena má a jako zvláštní okrasu na hlavě nosí pěkný bílý čepec s trúbě lkám a, čili čapkovými závitkami celou tvář obrubujícími a krásu její stupňujícími.

Každá žena mladší jako i děvče svobodné má vlasy úhledně učesané, z předu stužkou anebo několika uzounkými stužkami, čili tak řečenými tabírkami, přepásané a v zadu u tyle stáhnuté.

Děvče na místo čepce má na hlavě pěkný pestrobarevný šátek, a v létě nebo při obzvláštní sváteční příležitosti má na hlavě z rostlého nebo umělého kvítí věnec, čili korunku.

Každá žena mladší a podobně děvče svobodné má a v jisté dni kolem krku nosí čipkový golír, čili čipkový lémeček, tak řečený "krösel", z předu s pěknou hedbávnou stužkovou přivázanou "mašlí". Stužka z mašle volně visí pod bradou.

Kromě rubáča, tvořícího podstatnou, k samému tělu přiléhající částku obleku ženského, každá žena mladší a každé děvče svobodné má a o jistých svátečních příležitostech i nosí stříbro- nebo zlato-barevnými širokými čipkami v předu i v zadu ozdobený, hedbávný, barvy modré lajblík (kordulku), kterýžto v předu při otvore zá-pinkami zapíná, a dle potřeby nebo libosti zúží nebo uvolní, příhodným k cíli tomu upotřebením spínadel a stužkové šněrovačky, čili stužky hedbávné, na spínadla postupně navlékané.

Pod lajblikem má každá ženská oblečené rukávca; jest to vlastně košile, která kryje tělo až po pás. Poněvadž košile ta na nikách od loktů, nebo i nížo loktů ozdobena jest čipkami, nebo i pěknými výšivkami, jsouc hlavní ozdobou rukou, proto jmenuje se rukávca. — Níže pod laj blikem má každá ženská k sukni okolo pásu připásaný fěrtoch, čili zástěru.

Rukávce u ňader, kde laj blik čili kordulka podle vůle a potřeby příhodným upotřebením šněrovačky se zúží nebo uvolní, švarné nositelce poskytují půvabu.

Toto jest krátký opis kroje a obleku obyvatelstva zdejšího. Kroj a oblek tento západně od Malých Karpátů až po řeku Moravu s malou toliko někde odchylkou panuje od Prešpurka až po Uh. Skalici."

Zdroj: Český lid (1894)